Vytvoření digitálního vlákna mezi konstrukcí a výrobou umožní konektivitu od digitálního návrhu produktu, přes transformaci kusovníku, plánování procesů, validaci a generování pracovních pokynů pro výrobu. Jednotný systém evidence dat zabraňuje přepracování, umožní rychlejší uvedení výrobku na trh a snižuje náklady na špatnou kvalitu.
Rozšíření připravenosti výroby nazýváme bezvýkresová výroba: převzetí těchto digitálních technických dat a jejich zpřístupnění v dílně. To zahrnuje schopnost dodávat digitální a rozšířené pracovní pokyny a automaticky zasílat data do připojených nástrojů (tablety, kiosky, mobily) pro pracovníky. Zahrnuje také zpřístupnění 3D dat z PLM ve výrobě. Bezvýkresová výroba zvyšuje produktivitu pracovníků, snižuje zmetkovitost, zvyšuje bezpečnost a rychlejší školení.
Obecně jde o správu technických dat v rámci digitálního vlákna. Zajistit, aby všechny změny a konfigurace byly plně definovány a kontrolovány, aby bylo zajištěno, že úkoly budou doručovány odpovědným osobám a dané změny a problémy budou provedeny efektivně. Cílem je snížit náklady na špatnou kvalitu, čas strávený nad implementací změn a zkrácení doby, kdy budou nové produkty uvedeny na trh.
Uzavřená smyčka kvality znamená vytvoření zavedení jediného zdroje snadno dohledatelných informací a dat o kvalitě napříč celou organizací – od návrhu výrobku až po servis v terénu. Digitální vlákno spojuje tyto historicky nesourodé zdroje dat, aby umožnilo zlepšit výtěžnost prvního průchodu (First pass yield), snížit počet zmetků a přepracování, eliminovat odstávky linek a rychle zavádět nápravná a preventivní opatření (CAPA).
Vytvoření digitálního vlákna mezi výrobky u zákazníka a jednotlivými rolemi (pracovními pozicemi) v rámci podniku umožní zvýšit počet inovací výrobku.
Údaje o využívání výrobku (zařízení) lze například sdílet se servisními týmy za účelem zlepšování servisu výrobku a využití nových obchodních modelů (výrobek jako služba). Dalším příkladem může být sdílení provozních dat s vývojáři za účelem optimalizace návrhu výrobku (digitální dvojče). Jiným příkladem je sdílení dat s oddělením prodeje a marketingu za účelem růstu tržeb.
Digitální vlákno může pomoci optimalizovat servis tím, že umožní samoobslužnou službu zákazníkům, vzdálený servis a zlepší efektivitu techniků.
Efektivitu techniků zajistíte úplným a aktuálním pohledem na zařízení, včetně navržených a použitých výrobních dat. Díky těmto informacím mohou servisní technici lépe vyřešit problém, identifikovat čísla dílů na základě 3D výkresů, zkontrolovat inventář dílů a případně objednat díly.
Vzdálený servis – umožňuje technikům vzdáleně diagnostikovat a případně opravit problémy prostřednictvím jednotných dat, které byly zajištěny díky digitálnímu vláknu.
Samoobslužný servis pro zákazníky – digitální vlákno umožňuje sdílet data o využití zařízení, diagnostické data od zákazníků. Zároveň jim poskytne aktuální servisní pokyny, které lze dodat digitálně nebo dokonce v rozšířené realitě (AR)
Příkladem digitálního vlákna je Montážní a inspekční stůl, vyvinutý ve společnosti AV ENGINEERING. Je určen k montážním operacím, výcviku pracovníků (noví zaměstnanci nebo zácvik na montáž nového výrobku) a k provádění kontrolních operací, jako třeba mezioperační kontrola kvality. Pracovní pokyny jsou obsluze předávány formou rozšířené reality (AR). To znamená, že digitální pracovní pokyny jsou mixovány se skutečným obrazem pracoviště (snímá jej kamera) na pracovním monitoru. Montážní stůl poskytuje pracovníkům potřebné AR instrukce „krok za krokem“. Pracovní pokyny jsou vytvořeny z konstrukčních (CAD) dat a jsou uloženy spolu s nimi a ve vazbě na ně v centrální PLM databázi. Montážní a inspekční stůl monitoruje a kontroluje jejich práci (digitální připojení měřících nástrojů – váha, momentový klíč, posuvka apod.). Je propojen se zásobovacím systémem, takže automaticky odečítá spotřebované položky a poskytuje zásobovačům informace o stavu zásob. Veškerá činnost je zaznamenávána do databáze, z níž data čerpají další systémy (MES, ERP, HR systém atd.).
Montážní a inspekční stůl díky využití AR přináší významné zkrácení pracovních časů, umožňuje práci pracovníkům s omezeným technickým vzděláním, snižuje riziko úrazu i vniku zmetků. Díky datovému propojení na okolní systémy zkracuje dobu potřebnou pro získání manažerských informací a snižuje provozní náklady.
Digitálního vlákno představuje cestu k efektivní tvorbě a správě dat, zvýšení produktivity, zlepšení spolupráce v podniku a dosažení vyšší obchodní hodnoty společnosti v digitálním věku. Digitální vlákno přináší podnikům šanci na dlouhodobý úspěch za předpokladu, že společnost identifikuje komunikační bariéry a úzká místa v podniku.
Nalezení všech potenciálních případů využití digitálního vlákna v podniku
Základním předpokladem pro vyhodnocení technologického řešení digitálního vlákna je vytvoření mapy nasazení digitálního vlákna.
Stanovení priorit využití digitálního vlákna
Plán zavedení digitálního vlákna musí začínat obchodními cíli, které zohledňují potřeby společnosti a její hodnotu pro zákazníky. Jako první by měla být realizována vlákna, která přinesou společnosti největší užitek. Obecně případy vláken propojujících data napříč odděleními a doménami přinášejí nejrychlejší a nákladově výhodnější řešení.
Provedení interního digitálního auditu
Audit interních systémů je rozhodující pro identifikaci dat, nutných propojení a určení nových technologií. Výsledkem auditu je mapa propojení jednotlivých zdrojů dat, systémů, oddělení, softwarových komponent a přístupových bodů.
Prokázání vlivu digitálního vlákna na řízení celopodnikové transformace
Po vytvoření vlákna interní zástupci prokazují přínosy řešení s měřitelnou hodnotou a návratností investic.
Pro výrobní společnosti začíná vlákno v konstrukci. Podniky zde mají zdroj informací o digitálním výrobku a na tato data se nabalují další informace. Sdílení datového modelu může zvýšit objem produktů, tržeb a provozních marží. Informace o digitálních výrobcích lze využívat obousměrně a dále ve službách, výrobě, kvalitě, prodeji, servisu a marketingu.
Velké podniky mívají složité průmyslové procesy fungující na mnoha interních systémech. Digitální vlákno pro efektivitu procesů pokrývá řadu informačních zdrojů. Tady jsou výhody podobné: data získaná v reálném čase pomocí průmyslového internetu věcí (IIoT) výrobních linek umožňují vzájemnou spolupráci v továrně i mimo ni. Dynamické poskytování informací o výrobě přináší výhody manažerům, nákupčím a operátorům linek, kteří informace používají pro každodenní práci. Používání technologií pro přístup, integraci a škálování digitalizace v propojených procesech přináší řadu provozních KPI (klíčové ukazatele výkonnosti), včetně celkové účinnosti zařízení a doby seřízení linek.
Zaměstnanci představují velkou část výrobních nákladů, a proto firmy hledají cesty k identifikaci neefektivních procesů a jejich zlepšení. Technologický pokrok se dosud nezaměřoval na týmy operátorů v závodech nebo na servisní pracovníky.
Servisní KPI, jako je střední doba do opravy nebo celková efektivita práce ve výrobě, řídí každodenní i strategická rozhodnutí a ovlivňují marže podniků. Pomocí rozšířené reality a dalších technologií mohou společnosti zachytit pracovní postupy v reálném světě a optimalizovat servisní postupy pro zlepšení servisních metrik.
Díky digitálnímu vláknu jsou data dostupná pro více osob:
V případě samoobslužného použití se digitální vlákno rozšíří i směrem ven ke koncovým zákazníkům.
Odpověď na první otázku je jednoduchá: co nejdříve – konkurence nespí. A jak začít? Je potřeba si ujasnit cíle a strategii pro nasazení digitálního vlákna. Dále si vybrat partnera, který má zkušenosti se zaváděním digitálního vlákna. A kde začít? Rozhodně u zdroje dat, tedy v konstrukci nasazením PLM řešení. PLM je páteřní systém pro uchování, správu a řízení dat o výrobku a stejně tak pro řízení činností (procesů), které nad výrobkem probíhají. Nasazení výkonného PLM, IoT a vizualizace dat v prostředí rozšířené reality je cesta k úspěšné digitalizaci podniků.
Přínosy PLM jsou dalekosáhlé a ze zkušeností od zákazníků víme, že správně implementované PLM systémy umožní lépe splnit požadavky zákazníků a cíle společnosti, ale také vytvořit robustní základ pro digitální vlákno poskytující potřebné informace do firemních procesů.
V podnikovém byznys modelu Assemble-to-Stock je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Vše je předem připraveno k okamžitému zahájení výroby, jakmile přijde zákaznická objednávka. To platí i pro případ, že je výrobek nabízen v několika provedeních, třeba v různých barvách.
Realizace zákaznické objednávky má na starosti ERP systém. Jinými slovy technický úsek vyvine výrobek, připraví výrobní podklady a vše potřebné pro výrobu (popř. nákup, kooperace apod.) a připraví jejich expedici do ERP systému. Zákaznické objednávky technický úsek tedy míjí. PLM systém hraje v tomto případě „pouze“ funkci Data Management (správa konstrukčních a dalších technických dat, archivace, řízení změn a budoucích inovací) a roli Document Management (správa dokumentů souvisejících s výrobkem). Zbytek procesu je v kompetenci ERP systému.
Byznys model Assemble-to-Stock se nejčastěji objevuje ve spotřebním průmyslu či v segmentu Hi-Tech zařízení. V tomto režimu se výrobky často vyrábí dopředu, na sklad, čili bez zákazníkovy objednávky.
V podnikovém byznys modelu Assemble-to-Order je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Na rozdíl od Assemble-to-Stock si může zákazník výrobek seskládat z předem připravených voleb. Výrobek a všechny části, které tvoří zákaznickou volbu, jsou dopředu připraveny k okamžitému zahájení výroby, jakmile přijde zákaznická objednávka.
Konfiguraci výrobku – tzn. seskládání výrobku podle zákaznické volby/objednávky – má na starosti ERP systém. Jinými slovy technický úsek vyvine výrobek, všechny jeho konfigurační volby, připraví výrobní podklady a vše potřebné pro výrobu (popř. nákup, kooperace apod.) a připraví jejich expedici do ERP systému. Zákaznické konfigurace a objednávky technický úsek tedy míjí. PLM systém hraje v tomto případě „pouze“ funkci Data Management (správa konstrukčních a dalších technických dat, archivace, řízení změn a budoucích inovací) a roli Document Management (správa dokumentů souvisejících s výrobkem). Zbytek procesu je v kompetenci ERP systému.
Byznys model Assemble-to-Order je typický pro automobilový průmysl. Všichni máme zkušenost s konfigurátorem vozů. Podobně je tomu třeba u výpočetní techniky, v některých oblastech Hi-Tech, u OEMs či u některých výrobců strojního zařízení. V tomto režimu se části výrobků často vyrábí dopředu, na sklad, a jsou finalizovány na základě zákazníkovy objednávky
V podnikovém byznys modelu Configure-To-Order je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Vedle toho však výrobce nabízí zákazníkovi možnost úpravy na míru. To znamená, že některé díly výrobku nejsou dopředu vyvinuty, ale jsou konstruovány až na základě konkrétní zákaznické objednávky.
Protože výrobek obsahuje zákaznické, tedy unikátní části, je za konfiguraci výrobku odpovědný technický úsek. Sestavení výrobku probíhá v PLM systému. Výrobek je v technickém úseku kontrolován z pohledu dodržení zákazníkových požadavků na funkci a servis, interně pak z hlediska výrobních nákladů a termínů dodání. Do ERP se předává buď kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické konfigurace a objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje výrazně aktivnější funkci než u předchozích byznys modelů. Eviduje a sdílí dokumentaci ke každé zákaznické objednávce.
Byznys model Configure-To-Order je typický pro výrobce strojních zařízení (např. obráběcí stroje) a některá odvětví Hi-Tech. V tomto režimu výrobky většinou vyrábí až na základě konkrétní objednávky anebo se dopředu připraví standardní části výrobku a na základě objednávky se dokončí.
V podnikovém byznys modelu Engineering-To-Order je výrobek zkonstruován pouze zčásti. Jeho dokončení čeká na zákaznickou specifikaci. Teprve potom se připravuje dokumentace pro výrobu, ale i třeba pro servis.
Protože výrobek čeká na zákazníkem specifikované dokončení, je za konkrétní konfiguraci objednávky odpovědný technický úsek. Dokončení konstrukce výrobku probíhá v PLM systému. Výrobek je v technickém úseku dokončen a kontrolován z pohledu dodržení zákazníkových požadavků na funkci, servis, regulace a předpisy. Do ERP se předává kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické konfigurace a objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje v tomto případě zásadní roli na rozdíl od prvních dvou byznys modelů. Zachycuje, řídí a sdílí kompletní dokumentaci ke každé zakázce.
Byznys model Engineering-To-Order je typický pro letecký průmysl, OEM dodavatele do různých odvětví, včetně automotive. V tomto režimu výrobky nejčastěji vyrábí až po kompletním zpracování (včetně konstrukce) zákaznické objednávky.
V podnikovém byznys modelu Contract Product je výrobek vyvíjen teprve na základě zákazníkovy specifikace. Existuje velmi málo oblastí, které mohou být připraveny dopředu, před objednávkou. V tomto režimu výroba vždy čeká, až bude výrobek navržen.
Podobně jako u předchozího byznys modelu je technický úsek plně integrován do realizace zákaznické objednávky. Výrobek musí být nejdříve zkonstruován, ověřen, odladěn. Musí být připravena jeho výroba a montáž. To vše probíhá v PLM systému. Do ERP se předává kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje v tomto případě klíčovou roli. Zachycuje, řídí a sdílí kompletní dokumentaci ke každé zakázce.
Byznys model Contract Product je typický pro nástrojárny (formy, lisovací a kovací nářadí, atd.), pro určité oblasti zbraňových systémů, stejně jako jednoúčelových strojů a samozřejmě v oblasti prototypů. V tomto režimu výrobky vždy vyrábí až po kompletním konstrukčním a TPV zpracování zákaznické objednávky.
