Datum vydání: 12. října 2023

Digitální vlákno je „prováděcí směrnicí“ pro digitální transformaci. Koncept digitálního vlákna představuje nový, výkonný rámec pro odblokování přístupu k datům, jejich efektivnímu, opakovanému využití a přidání nových analytických a rozhodovacích schopností. Budování Digitálního vlákna je způsob digitalizace podniku. Vede k vytváření a sdílení jediné sady vzájemně souvisejících dat, vznikajících v podnikových procesech a podporuje digitální (datovou) kontinuitu.


Základní platformu pro Digitální vlákno výrobku tvoří kombinace dvou typů softwarových systémů: PLM a ERP. V systému PLM (Product Lifecycle Management) je definován výrobek. Jak vypadá, z čeho se skládá, jaké má vlastnosti a funkce. V systému ERP (Enterprise Resource Planning) jsou uloženy informace pro výrobu, kolik produktů, co, kdy a jak se má vyrobit a dodat. A samozřejmě kolik, kdy a jak má zákazník zaplatit. Oba systémy mají samozřejmě řadu dalších funkcí.


Charakter byznysu výrobní společnosti určuje, jakou roli PLM a ERP mají v podniku hrát. Někde obchodní proces probíhá zcela mimo konstrukční oddělení, jinde je na technickém úseku postavena obchodní strategie podniku. Mezi těmito krajními případy existují další byznys modely. Pro správné nastavení strategie digitalizace podniku je třeba porozumět vlastnímu byznys modelu a modelovat správně funkci digitálního vlákna výrobku tak, aby systémy PLM a ERP byznys model bez výhrad podporovaly.

Assemble-to-Stock

V podnikovém byznys modelu Assemble-to-Stock je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Vše je předem připraveno k okamžitému zahájení výroby, jakmile přijde zákaznická objednávka. To platí i pro případ, že je výrobek nabízen v několika provedeních, třeba v různých barvách.
Realizace zákaznické objednávky má na starosti ERP systém. Jinými slovy technický úsek vyvine výrobek, připraví výrobní podklady a vše potřebné pro výrobu (popř. nákup, kooperace apod.) a připraví jejich expedici do ERP systému. Zákaznické objednávky technický úsek tedy míjí. PLM systém hraje v tomto případě „pouze“ funkci Data Management (správa konstrukčních a dalších technických dat, archivace, řízení změn a budoucích inovací) a roli Document Management (správa dokumentů souvisejících s výrobkem). Zbytek procesu je v kompetenci ERP systému.
Byznys model Assemble-to-Stock se nejčastěji objevuje ve spotřebním průmyslu či v segmentu Hi-Tech zařízení. V tomto režimu se výrobky často vyrábí dopředu, na sklad, čili bez zákazníkovy objednávky.

Assemble-to-Order

V podnikovém byznys modelu Assemble-to-Order je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Na rozdíl od Assemble-to-Stock si může zákazník výrobek seskládat z předem připravených voleb. Výrobek a všechny části, které tvoří zákaznickou volbu, jsou dopředu připraveny k okamžitému zahájení výroby, jakmile přijde zákaznická objednávka.
Konfiguraci výrobku – tzn. seskládání výrobku podle zákaznické volby/objednávky – má na starosti ERP systém. Jinými slovy technický úsek vyvine výrobek, všechny jeho konfigurační volby, připraví výrobní podklady a vše potřebné pro výrobu (popř. nákup, kooperace apod.) a připraví jejich expedici do ERP systému. Zákaznické konfigurace a objednávky technický úsek tedy míjí. PLM systém hraje v tomto případě „pouze“ funkci Data Management (správa konstrukčních a dalších technických dat, archivace, řízení změn a budoucích inovací) a roli Document Management (správa dokumentů souvisejících s výrobkem). Zbytek procesu je v kompetenci ERP systému. Byznys model Assemble-to-Order je typický pro automobilový průmysl. Všichni máme zkušenost s konfigurátorem vozů. Podobně je tomu třeba u výpočetní techniky, v některých oblastech Hi-Tech, u OEMs či u některých výrobců strojního zařízení. V tomto režimu se části výrobků často vyrábí dopředu, na sklad, a jsou finalizovány na základě zákazníkovy objednávky.

Configure-To-Order

V podnikovém byznys modelu Configure-To-Order je výrobek plně zkonstruován a připraven pro výrobu. Vedle toho však výrobce nabízí zákazníkovi možnost úpravy na míru. To znamená, že některé díly výrobku nejsou dopředu vyvinuty, ale jsou konstruovány až na základě konkrétní zákaznické objednávky.
Protože výrobek obsahuje zákaznické, tedy unikátní části, je za konfiguraci výrobku odpovědný technický úsek. Sestavení výrobku probíhá v PLM systému. Výrobek je v technickém úseku kontrolován z pohledu dodržení zákazníkových požadavků na funkci a servis, interně pak z hlediska výrobních nákladů a termínů dodání. Do ERP se předává buď kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické konfigurace a objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje výrazně aktivnější funkci než u předchozích byznys modelů. Eviduje a sdílí dokumentaci ke každé zákaznické objednávce. Byznys model Configure-To-Order je typický pro výrobce strojních zařízení (např. obráběcí stroje) a některá odvětví Hi-Tech. V tomto režimu výrobky většinou vyrábí až na základě konkrétní objednávky anebo se dopředu připraví standardní části výrobku a na základě objednávky se dokončí.

Engineering-To-Order

V podnikovém byznys modelu Engineering-To-Order je výrobek zkonstruován pouze zčásti. Jeho dokončení čeká na zákaznickou specifikaci. Teprve potom se připravuje dokumentace pro výrobu, ale i třeba pro servis. Protože výrobek čeká na zákazníkem specifikované dokončení, je za konkrétní konfiguraci objednávky odpovědný technický úsek. Dokončení konstrukce výrobku probíhá v PLM systému. Výrobek je v technickém úseku dokončen a kontrolován z pohledu dodržení zákazníkových požadavků na funkci, servis, regulace a předpisy. Do ERP se předává kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické konfigurace a objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje v tomto případě zásadní roli na rozdíl od prvních dvou byznys modelů. Zachycuje, řídí a sdílí kompletní dokumentaci ke každé zakázce. Byznys model Engineering-To-Order je typický pro letecký průmysl, OEM dodavatele do různých odvětví, včetně automotive. V tomto režimu výrobky nejčastěji vyrábí až po kompletním zpracování (včetně konstrukce) zákaznické objednávky.

Contract Product

V podnikovém byznys modelu Contract Product je výrobek vyvíjen teprve na základě zákazníkovy specifikace. Existuje velmi málo oblastí, které mohou být připraveny dopředu, před objednávkou. V tomto režimu výroba vždy čeká, až bude výrobek navržen. Podobně jako u předchozího byznys modelu je technický úsek plně integrován do realizace zákaznické objednávky. Výrobek musí být nejdříve zkonstruován, ověřen, odladěn. Musí být připravena jeho výroba a montáž. To vše probíhá v PLM systému. Do ERP se předává kompletní dokumentace ke konkrétní zakázce. Zákaznické objednávky v tomto byznys modelu prochází vždy technickým úsekem a také PLM systémem. PLM hraje v tomto případě klíčovou roli. Zachycuje, řídí a sdílí kompletní dokumentaci ke každé zakázce. Byznys model Contract Product je typický pro nástrojárny (formy, lisovací a kovací nářadí, atd.), pro určité oblasti zbraňových systémů, stejně jako jednoúčelových strojů a samozřejmě v oblasti prototypů. V tomto režimu výrobky vždy vyrábí až po kompletním konstrukčním a TPV zpracování zákaznické objednávky.

Zkušenosti z praxe

Mixovaný byznys model. V mnoha podnicích se setkáváme s tím, že nemají jediný byznys model. Diskuze se pak vede, jak naladit Digitální vlákno a jeho PLM a ERP komponenty. Zkušenosti říkají, že je vhodné začít budovat Digitální vlákno nejdříve pro ten byznys model, který přináší podniku největší přidanou hodnotu. Pokud vyrábíte výrobky na sklad a prodáváte je v e-shopu a současně přijímáte objednávky na výrobky v režimu Engineering-to-Order, pak začněte budovat Digitální vlákno právě pro tento byznys model. Až budete hotovi, lehce se můžete vrátit k digitalizaci procesu pro hromadně vyráběný výrobek. Byznys model podniku určuje podobu Digitálního vlákna výrobku.

Jaké softwary použít pro Digitální vlákno. Ve strojírenství je hodně zakořeněna představa, že softwarová výbava, kterou podniky historicky nasazovaly, je dogma. A dále, že ideální je situace, kdy např. všechny softwary v technickém úseku musí být od jednoho výrobce. To dávno neplatí. Při budování digitálního vlákna je určující, v jakém byznys modelu podnik pracuje, jak přidaná hodnota vzniká. Moderní systémy PLM, CAD, ERP, MES a další, z nichž se Digitální vlákno buduje, umožňují vzájemnou integraci a nepřerušovaný datový tok. Na místě je ale důkladné posouzení softwarových technologií pro vaše Digitální vlákno. Například ne všechny systémy, které mají nálepku PLM, obsahují skutečně všechny PLM funkce potřebné pro váš podnik.

Kde mají být uložena data pro výrobu? Častá diskuze, mnoho variant odpovědi. V principu však, pro všechny byznys modely, by data k výrobku měla být uložena v systému, který je k tomu určen, tedy v PLM. A to i přes to, že váš byznys model nepotřebuje PLM k realizaci zákaznických objednávek (třeba vyrábíte na sklad). Přece nad návrhem výrobku stále probíhají interakce, změny, inovace, vynucené úpravy (třeba vám vypadl dodavatel některých dílů a nahrazujete jej novým). Dále je nezbytné kvalitní propojení PLM a ERP, které zajistí, že ERP dostane požadované podklady pro realizaci objednávky v čase, rozsahu a kvalitě.

Izolované PLM a ERP světy. České výrobní podniky vytvářely historicky oddělená prostředí pro konstrukci výrobku a pro výrobu. To v dnešním světě již neobstojí. Samotnou podstatou digitalizace podniku je vytvoření komplexního, bezešvého prostředí – Digitálního vlákna – které má funkci zachytávat informace (data) a sdílet je všem uživatelům, kteří je potřebují pro svou práci. Přičemž uživatelem může být člověk, stroj nebo počítačový systém. Na místě je tedy integrace podnikových systémů. V případě Digitálního vlákna výrobku jsou to především systémy PLM a ERP. Jedině tak lze dosáhnout nové úrovně automatizace procesů, eliminace neproduktivních činností (přepisování dat či distribuce papírové dokumentace) a jedině tak vytvoříte podmínky pro růst vaší produktivity při současném snižování fixních nákladů a množství chyb.


Máte k článku dotaz?