Výrobní kusovník mBOM: když konstrukční kusovník nestačí

Co je výrobní kusovník mBOM?

Výrobní kusovník mBOM je výrobní pohled na produktovou strukturu. Na rozdíl od konstrukčního kusovníku eBOM nepopisuje jen to, jak je výrobek navržen, ale jak se skutečně vyrábí, montuje, nakupuje a plánuje.

Kusovník býval dlouho vnímaný jako seznam položek na výkrese: díl, množství, pozice. V digitálně řízené výrobní firmě je ale jeho role širší. Popisuje komponenty, podsestavy, materiály, polotovary, varianty i navazující dokumentaci. Zároveň propojuje konstrukci, technologii, výrobu, nákup, logistiku, kvalitu a servis.

Proto je kusovník jedním z hlavních prvků digitálního vlákna. Pokud jsou data aktuální a řízená, firma má jeden spolehlivý zdroj pravdy o výrobku. Pokud se ale kopírují do Excelu, ručně upravují a přepisují mezi systémy, vzniká několik verzí reality. A výroba pak musí hádat, která platí.

Proč konstrukční kusovník eBOM nestačí pro výrobu

Konstrukční kusovník eBOM vzniká z pohledu vývoje a konstrukce. Vychází z CAD dat, 3D modelů, sestav, výkresů a technické dokumentace. Popisuje výrobek tak, jak byl navržen.

Pro konstrukci je to správný pohled. Pro výrobu ale často nestačí, protože odpovídá na jinou otázku.

• Konstrukce řeší, jak má výrobek fungovat.
• Výroba řeší, jak ho reálně vyrobit.

Proto vzniká výrobní nebo montážní kusovník, tedy mBOM. Ten nepřebírá konstrukční strukturu slepě jedna ku jedné, ale přizpůsobuje ji potřebám výroby, montáže, plánování a nákupu.

Problém tedy není v tom, že firma má více pohledů na jeden výrobek. Problém začíná ve chvíli, kdy mezi CAD BOM, eBOM, mBOM nebo servisním kusovníkem není řízená vazba.

Co se mění při transformaci eBOM na mBOM

Transformace eBOM na mBOM není kopírování konstrukčního kusovníku do výroby. Je to řízená změna pohledu na výrobek.

Konstrukční struktura bývá uspořádána podle funkce. Výrobní a montážní struktura se řídí tím, jak se produkt skutečně vyrábí, montuje, nakupuje, balí a plánuje.

Při převodu se proto řeší například výrobní pohled na konstrukční položku, rozlišení vyráběných a nakupovaných položek, doplnění polotovarů a materiálů, přeskládání struktury podle montážního postupu, předmontážní skupiny, nekonstrukční položky, varianty a zapracování konstrukčních změn.

Výroba tedy nepotřebuje vlastní kusovník proto, aby měla „další tabulku“. Potřebuje ho proto, že realita výroby je jiná než logika konstrukčního modelu.

Tři příklady z praxe

1. Vyráběná nebo nakupovaná položka. Některé firmy zapisují způsob obstarání přímo do čísla položky. To funguje jen do chvíle, než se způsob obstarání změní. Díl, který dnes vyrábíte interně, můžete zítra nakupovat. Někdy dokonce běží výroba i nákup současně. Vhodnější je oddělit konstrukční definici dílu od jeho výrobního nebo nákupního pohledu.
2. Materiály a polotovary. Konstruktér navrhne finální tvar dílu, například plechovou krytku nebo hřídel. Výroba ale potřebuje vědět, z čeho díl vznikne. U plechového dílu může jít o rozvinutý tvar a vstupní plech, u obráběného dílu o tyčovinu nebo odlitek. Tyto informace nepatří nutně do CAD dat, ale do výrobního pohledu.
3. Montážní logika. Konstrukční sestava odpovídá funkčnímu členění výrobku. Montážní kusovník ale musí odpovídat reálnému pořadí práce. Části jedné konstrukční sestavy se mohou montovat v různých fázích nebo na různých pracovištích. mBOM proto může měnit hierarchii, vytvářet předmontáže nebo doplňovat nekonstrukční položky, jako jsou manuály, štítky, maziva či obaly.

Právě tady často vzniká excelová mezivrstva. Data se vyexportují, upraví, doplní a pošlou dál. Krátkodobě to může fungovat. Ale ve chvíli, kdy přijde změna, začne být ruční údržba kusovníků drahá, pomalá a náchylná k chybám.

Asociativita: aby se změna neztratila cestou

Největší rozdíl mezi ručním přepisem a řízenou transformací kusovníku se ukáže při změně.

Pokud mezi eBOM a mBOM není vazba, každá konstrukční změna spouští dohledávání dopadů. Kde je položka použitá? Byla přesunutá do jiné montážní skupiny? Má výrobní pohled? Navazuje na ni polotovar, balení nebo servisní sada?

V řízeném PLM prostředí se mezi pohledy zachovává asociativita. Systém ví, která výrobní položka souvisí s konkrétní konstrukční položkou. Při změně dokáže upozornit na rozdíly, zobrazit dopady a podpořit jejich zapracování do navazujících struktur.

To neznamená, že systém rozhoduje za lidi. Znamená to, že lidé rozhodují nad správnými daty.

Co firma získá díky výrobnímu kusovníku mBOM

Dobře nastavený převod eBOM na mBOM nepomáhá jen výrobě. Přínos se projeví napříč firmou.

Konstrukce si zachová čistý technický pohled. Technologie a výroba získají strukturu odpovídající reálnému procesu. Nákup a logistika mají přesnější informace o položkách, množstvích a způsobu obstarání. Kvalita a změnové řízení lépe sledují dopady změn. Servis může pracovat s vlastní strukturou náhradních dílů, balení nebo servisních sad.

Největší smysl má řízený výrobní kusovník mBOM u firem, které pracují s opakovanou výrobou, produktovými variantami, složitější montáží, častými změnami nebo propojením CAD, PLM, ERP a MES.

Jak začít s řízeným převodem eBOM na mBOM

První krok není výběr konkrétní funkce v systému. První krok je zmapovat současný stav.

Kde dnes vzniká konstrukční kusovník? Kdo ho upravuje pro potřeby výroby? Kolik ručních přepisů existuje mezi CAD, PLM, ERP, MES a Excelem? Které informace patří do konstrukce a které už do výrobního pohledu? Jak se dnes zapracovávají změny?

Odpovědi pomohou definovat cílový model. Teprve potom má smysl navrhovat datový model, role, workflow, integrace a automatizace.

V AV ENGINEERING k těmto tématům přistupujeme vždy s ohledem na konkrétní realitu zákazníka. Nejde o to zavést „ideální PLM proces z učebnice“. Jde o to najít řešení, které odpovídá výrobě, produktům, lidem i strategii firmy.

Více pohledů, jedna řízená pravda

Konstrukční kusovník definuje, co bylo navrženo. Výrobní a montážní kusovník definuje, jak se výrobek vyrábí. Servisní kusovník doplňuje pohled na provoz, údržbu a náhradní díly.

Tyto pohledy se nemají nahrazovat. Mají spolu řízeně spolupracovat.

Právě v tom spočívá hodnota PLM přístupu a nástrojů, jako je PTC Windchill. Umožňují vytvářet asociativní vazby mezi konstrukčními a výrobními strukturami, řídit změny, podporovat varianty a omezovat ruční přepisy mezi systémy.

V AV ENGINEERING pomáháme vývojově-výrobním firmám propojovat digitální a fyzický svět. Jako dodavatel softwarových systémů PTC v oblastech CAD, PLM, SLM a IoT podporujeme firmy při transformaci, automatizaci a zefektivňování jejich procesů.

Pokud dnes vaše kusovníková data žijí v CADu, ERP, Excelu a ve zkušenostech několika klíčových lidí, je možná správný čas položit si otázku: máme opravdu jeden zdroj pravdy o výrobku?

FAQ: výrobní kusovník mBOM a konstrukční kusovník eBOM