Kusovník je základ. Je jedno, co vyrábíte a jak složitý váš výrobní proces je. Pro libovolnou výrobu je kvalitní kusovník předpokladem (ne-li podmínkou) toho, že budete vyrábět kvalitní výrobky za optimální náklady. Se správně vytvořeným kusovníkem předejdete plýtvání materiálem, mrhání časem i prostojům.
Kusovník: víc než jen soupiska materiálu
Nejde jen o záležitosti samotné výroby. Kusovník obsahuje i data, která se týkají vstupů a výstupů. To mimo jiné znamená, že tvorba kusovníku v žádném případě nemůže začínat a končit na oddělení konstrukce, jak je tomu v praxi řady výrobních firem.
Ne v případě, že je vaším cílem skutečně komplexní kusovník. Ale jak má vypadat a co ho tvoří?
Polotovary, díly, součásti, podsestavy a informace o nich, vazby mezi komponentami, náhradní díly, informace o změnách, alternativách, variantách či konfiguracích (…). Tohle všechno tvoří dohromady kusovník. Je to základ, bez kterého se nejen výroba nehne. A paradoxně je to také základ, který může skrývat nejvíc chyb a nedostatků. Chyby ve výrobě ovšem představují zbytné náklady.
Jak tomu můžete předcházet? Co můžete udělat pro to, abyste náklady minimalizovali?
Manuální tvorba kusovníku ve 21. století neobstojí
Začněme tím, že znáte detaily tvorby kusovníku.
Pokud je tvorba kusovníku založena na manuálním zpracování, postrádá většinou kusovník vazbu na CAD data výrobku. Přitom 3D modely dílů a sestav jsou alfou a omegou moderní výroby. Spolehlivé 3D CAD systémy zvládnou kusovník výrobku vytvářet simultánně s jeho návrhem. Že to váš CAD systém neumí, nebo že ještě nevytváříte kompletní digitální model výrobku? Pak byste měli urychleně uvažovat o změně. Lidský faktor je ve výrobě nepostradatelný, ale tam, kde může být nahrazen, jím nemá smysl plýtvat. Formát kusovníku, non-CAD informace a další zdánlivé podrobnosti, to všechno by měl CAD systém zvládnout obsáhnout.
Dobře zvolený CAD a PLM systém totiž umožňuje vytvářet kusovník tak, jak potřebujete. Některé komponenty vyloučit , jiné přidat a přeskupit. Některé položky budete muset přidávat a odebírat manuálně, přesto se vám vyplatí pracovat s CAD systémem už od počátku návrhu kusovníku.
Možná si teď kladete otázku, zda má skutečně propojení s CAD systémem při tvorbě kusovníku smysl, když stejně nakonec některé položky musíte přidávat manuálně?
Odpověď už nejspíš tušíte: smysl to skutečně má. Manuálně se do kusovníku přidávají především nekonstrukční položky – mazivo, lepidla apod.
Především tím eliminujete riziko, že zapomenete změny z CAD dat zapracovat do kusovníku a objeví se chyby. Ty totiž neznamenají nic jiného než čas (a tudíž i peníze) navíc. Pokud ale máte systém tvorby a změnování kusovníku automatizován, jste na nejlepší cestě se chybám vyvarovat.
Celofiremní spolupráce? Čím dřív, tím líp.
Úměrně se složitostí a komplexnostní výrobku roste počet lidí (nebo rovnou celých oddělení), kteří se na vývoji a výrobě výrobků podílejí. Pokud chcete mít jistotu, že kusovník bude navržený správně, je bezpodmínečně nutné, aby se všichni, kteří mají s konstrukcí , nákupem, výrobou či servisem co do činění, procesu návrhu kusovníku zúčastnili.
Jakýkoliv detail, který upřesní, jak má kusovník vypadat a co má obsahovat, se počítá. Pokud se ke kusovníku včas vyjádří kromě konstrukce také ostatní oddělení, získáte čas pro přípravu výroby, nebo např. nákup a zajistíte, aby se změny zapracovávaly včas.
Takový pozdní zásah do informací o podobě kusovníku se obvykle neobejde bez odchylek, které – jak už jsme si řekli – se zdánlivě jeví jako nepodstatné. Ve skutečnosti jsou ale tím, co výrobu prodražuje a zpomaluje, co ji zkrátka činí neefektivní.
Můžeme tedy říct, že vaším cílem by od začátku měla být tvorba takzvaného multioborového kusovníku. Co to znamená? Multioborový kusovník obsahuje položky ze všech disciplín, které tvoří váš výrobek: mechanika, elektrika, hydraulika a pneumatika a samozřejmě také software (firmware).
Data z první ruky: bez automatické integrace ani ránu
Moderní 3D CAD systémy jsou mimořádně komplexní, přesto ani s nimi nedokážete pokrýt všechno, co pokrýt potřebujete.Překvapivě velké množství výrobních společností stále sahá po manuálním přenosu kusovníků (v překladu ručním kopírování z tabulky do tabulky), což je jednak zdlouhavé, především tento postup ale poskytuje příliš prostoru pro chyby.
Pokud se ke kusovníku v průběhu tvorby návrhu vyjádří jen některá oddělení (jmenujme například konstrukci, výrobu a servis), bude kusovník obsahovat informací zdánlivě dost, ale zdaleka ne všechny. Bude chybět například nákup, řízení kooperací apod. Vývoj a výroba je komplexní proces, kde jedno nemůže fungovat bez druhého. Včasné sdílení při tvorbě kusovníku zabrání situaci, kdy by například konstrukční oddělení dovedlo k dokonalosti řešení, které by vzápětí ztroskotalo na nákupu vstupních materiálů nebo součástek.
Vezměte v úvahu, kde se na životní křivce výrobku nachází konstrukce a kde nákup. Musí vám být jasné, že bez včasného vhledu lidí, kteří za nákup odpovídají, se můžete dostat do situace, která bude v lepším případě znamenat ústupky z původního řešení (a každopádně zdržení a tudíž výdaje navíc, v krajním případě i krach projektu či zakázky), v horším případě vás zavede do slepé uličky, protože výrobek zkrátka nebude možné vyrobit.
Připomínky a podněty oddělení, která se v procesu výroby (případně distribuce) nacházejí až na úplném konci, mohou být zásadním způsobem užitečné už od prvního návrhu kusovníku. Tyto informace se nedoplňují do 3D CAD systému, ale do PLM. A díky automatickému přenosu dat mají všechna oddělení přístup ke všem informacím.
Není snad třeba zdůrazňovat, že je stěžejní data mezi systémy přenášet opakovaně. Kdykoliv dojde ke změně v kusovníku zásahem jednoho oddělení, musí o tom mít jiné oddělení přehled. Jinak opět dochází k potenciálním průtahům a prodražení výroby. Moderní systémy CAD i PLM na změny uživatele upozorňují automaticky.
Kusovník pro každého
Není kusovník jako kusovník. Zatímco nákup vidí položku jako jednu položku, konstrukce vyžaduje pro své potřeby sestavu, z nichž některé lze dodat jako náhradní díl. Jinými slovy vyžaduje konfigurace a varianty kusovníku, zatímco třeba servisní oddělení vyžaduje jeho výrobní a servisní varianty.
Může k obsáhnutí všech těchto informací stačit jedna verze kusovníku?
=> Ne. Nemůže.
To je další důvod, proč 3D CAD systém musí být propojený s PLM systémem. Ten totiž umožní vytvářet paralelní kusovníky, z kterých si každé oddělení vybere to ‚‚svoje‘‘, ale vzájemně budou nadále provázané. Díky tomu každé oddělení získá s pomocí automatizace informace o provedené změně.
Digitální popis výrobku? Může být váš!
Pokud jste doposud byli přesvědčení, že data přece lze předávat manuálně a automatizace není potřeba – teď už nejspíš máte jasno. Nejde to. Jedna změna v kusovníku totiž může ovlivnit třeba deset následujících procesů. Bez automatizace v přenosu dat téměř jistě vznikne chyba. A než na ni přijdete, bude vás to stát… opět čas a peníze.
Řešení?
Výkonný 3D CAD a PLM systém, který vyhovuje přesně vaší výrobě.
